středa

On chce ji, ona chce jeho...

https://www.youtube.com/watch?v=9ylnx0NA9X4

Zoey seděla na zahradě a užívala si příjemného počasí. Četla si svou oblíbenou knížku a poslouchala svoje oblíbené písničky. K její smůle i knížka i písničky byly romantické. Jako ne, že by jí to vadilo, ale pořád musela myslet na toho kluka, do kterého byla zamilovaná. Viděla ho všude. V postavách svojí oblíbené knížky. Slyšela ho v každém tónu písničky a přesto jeho vedle sebe neměla. I když po tom tak hrozně toužila. 

Zavřela knížku a podívala se na oblohu, bylo krásně. Akorát ji trošku štvalo, že jak bylo léto, bylo dlouho světlo a ona se nemohla dívat na měsíc a na hvězdy. Ten pohled totiž milovala jako nic jiného, teda kromě něj. On byl výjimka. A kdo on vůbec byl?

On byl ten kluk, který ji hrozně pomohl, i když o tom vůbec nevěděl. On byl ten, který svým krásným úsměvem rozzářil celý život plný bolesti. Jeho oči byly ty oči, na které myslela než šla spát a taky to byly ty, na které myslela ráno, když se probudila. Jeho polibky cítila na rtech pokaždé, když si na ten krásnej okamžik vzpomněla a nejradši by to prožívala pořád do kola. 

Potřebovala ho u sebe, ale on tady nebyl. Nechtěla mu psát, protože si myslela, že on radši píše jiným než jí. Že on nestojí o setkání s ní tolik, jako ona s ním. Myslela si, že si radši zajde do klubu, kde najde holku, s kterou by se mohl vyspat místo toho, aby strávil jeden večer s ní. Myslela si, že ten jeden den pro něj nic neznamenalo, že to byl jenom jeden další úlet a že to skončilo tím začátkem. Myslela si, že na ní nemyslí. Myslela si, že je mu totálně volná.

*     *     *

Jacob seděl u kámoše na zahradě a poslouchal nějaké písničky, co tam ten jeho kámoš pustil. Byl to převážně rock, kterej taky poslouchal, za což byl opravdu rád. Nesnesl by takové ty písničky, které vymývají mozek, ty písničky nesnášel. A navíc v těchlech písničkách si mohl představovat ji, holku, kterou miloval. Hrozně moc ji chtěl mít u sebe, ale nemohl. Hrozně moc mu to vadilo.

Zavřel oči a vzpomínal na jejich první a zatím taky poslední setkání. Hrozně moc si to užil. nejradši by tenhle okamžik žil pořád dokola. To, když se poprvé setkaly jejich ruce, kdy se setkaly jejich pohledy a kdy se setkaly jejich rty. Zamiloval se do ní. I když nechtěl, byla tak neodolatelná. 

Ona mu pomohla dostat se přes ten všechen stres, co měl. Zase začal vidět i něco hezkýho. Začal být zase optimista. Zase si našel životní cíl. Udělat tuhle dívku šťatsnou. Chtěl být neustále  s ní. S dívkou svých nejkrásnějších snů.

Potřeboval ji u sebe, ale ona tady nebyla. Nechtěl ji napsat, protože si myslel, že ji bude akorát otravovat. Že ona má určitě spoustu jiných kluků, s kterými by šla ráda ven. Myslel si, že ona se radši seznámí s jiným, než aby šla někam s ním. Myslel si, že to, jak jí líbal pro ni vůbec nic neznamenalo. Myslel si, že na ni nemyslí. Myslel si, že je ji volný.
N.

2 komentáře: