Znáš ten hrozný pocit, když se snažíš někoho dostat z hlavy, ale prostě ti to nejde. Nedokážeš se zbavit těch krásných vzpomínek na něj a ten jeho krásný úsměv. Nedokážeš a ani nechceš. Tak prostě jenom ležíš v posteli, posloucháš písničky z rádia, které jsou jako naschvál smutné, díváš se z okna a zadržuješ pláč. Zavřeš oči a vidíš ten jeho rozkošný úsměv, který věnuje jenom a jenom tobě. Překvapuje tě, že máš takový neskutečný nadání zamilovat se vždy do toho, kdo má moc tě naprosto a dokonale zničit. Proč, sakra proč?
Nejradši by jsi ho začala nenávidět, ale víš, že nemůžeš. Prostě to nedokážeš. Protože stačí když si vzpomeneš na ten jeho úsměv a hned jsi tak šťastná, ale zárověň tak hrozně nešťastná, protože víš, že tohle nemá vůbec žádnou budoucnost. Je to jenom tužba a platonická láska. Je to láska ,,KDE" jelikož bych byla ochotná s ním jít kamkoliv, třeba až na konec světa. Je to láska ,,PROČ" protože on mě naučil milovat. Je to láska ,,KOHO" protože on je ten jediný, koho miluji. Je to láska ,,KDY" protože on z mojí hlavy nikdy nezmizí, i když tady bude někdo další tak on nikdy nezmizí. A je to láska ,,KOHO" jelikož on je tak jedinečný jako nikdy. Ale i přesto všechno nemám žádný důvod, proč ho miluji. Prostě je to tak.
Nejradši ze všeho bych si sbalila všechny důležité věci a odjela úplně na druhý konec zeměkoule, abych začala nový život, po kterém jsem vždycky toužila. Našla bych si jiného člověka, kterého bych mohla milovat a který by třeba taky miloval mně. Našla bych si nové přátele, i když na ty staré bych nikdy nezapomněla. Začala bych od znova, změnila svoje chování a svůj vzhled. Prostě bych se stala novým člověkem. Copak vás to nikdy nelákalo? Začít znova jako jiný člověk?
N.
Nejradši by jsi ho začala nenávidět, ale víš, že nemůžeš. Prostě to nedokážeš. Protože stačí když si vzpomeneš na ten jeho úsměv a hned jsi tak šťastná, ale zárověň tak hrozně nešťastná, protože víš, že tohle nemá vůbec žádnou budoucnost. Je to jenom tužba a platonická láska. Je to láska ,,KDE" jelikož bych byla ochotná s ním jít kamkoliv, třeba až na konec světa. Je to láska ,,PROČ" protože on mě naučil milovat. Je to láska ,,KOHO" protože on je ten jediný, koho miluji. Je to láska ,,KDY" protože on z mojí hlavy nikdy nezmizí, i když tady bude někdo další tak on nikdy nezmizí. A je to láska ,,KOHO" jelikož on je tak jedinečný jako nikdy. Ale i přesto všechno nemám žádný důvod, proč ho miluji. Prostě je to tak.
Nejradši ze všeho bych si sbalila všechny důležité věci a odjela úplně na druhý konec zeměkoule, abych začala nový život, po kterém jsem vždycky toužila. Našla bych si jiného člověka, kterého bych mohla milovat a který by třeba taky miloval mně. Našla bych si nové přátele, i když na ty staré bych nikdy nezapomněla. Začala bych od znova, změnila svoje chování a svůj vzhled. Prostě bych se stala novým člověkem. Copak vás to nikdy nelákalo? Začít znova jako jiný člověk?
N.
Ty jsi prostě nejlepší spisovatelka jakou znám!
OdpovědětVymazatIvanko, děkuju ♥
OdpovědětVymazat