čtvrtek

Ahoj, já pořád existuju!

Znáš ten pocit, kdy ti přijde, že tě všichni škrtají ze svých životů? Přestanou odepisovat, přestanou se zajímat. Není horší pocit, než ten, že tě někdo ve svém životě už nepotřebuje. Bolí to. Každá vzpomínka na to bolí, jako nůž bodnutý do srdce, člověk, kterého jste milovali nebo stále milujete. Není nic horšího.

I když jsou to krásné vzpomínky, které dokázaly vykouzlit úsměv, teď dokáží vykouzlit jenom slzy. Slzy lítosti, že něco skončilo. Něco krásného a života dávajícího. Něco, za co se vyplatilo usmívat .. a to skončilo..

Zajímalo by mě, co některé lidi vede k tomu, aby někoho vyškrtli ze svého života. Jak dokážou zapomenout na někoho, s kým něco prožil .. s kým má nějaké vzpomínky .. a koho možná miloval ...
N.

Žádné komentáře:

Okomentovat